Tento trénink byl moc super. V hrozném vedru jsme přišly cvičit s mamkou a Sárkou jediné, takže jsme měly soukromou hodinu. Protože venku bylo teplo, šly jsme cvičit dovnitř do místnosti, ve které byl příjemný chládek. Byla tam s námi také trenérčina maliňačka Joys. Přestože jsem Sáru musela hodně lákat na pamlsky, protože si musela nové prostředí pořádně očuchat, podle mě byla moc šikovná a snažila se. Protože Sárula cvičila jediná, musely jsme dávat krátké přestávky a v těch jsme si hodně povídaly, Martina nám opět dávala rady a tipy, jak dobře cvičit. Jelikož se teď kvůli táborům a dovoleným dlouho cvičit nebude, byl to takový trénink, kde hlavně Martina opravovala moje chyby, které dělám, abychom to přes prázdniny všechno cvičily dobře. Taky jsme vyzkoušely klus na vodítku kvůli blížící se výstavě. Mamka na chviličku odešla z místnosti, a Sára v tu ránu odmítla cvičit a škrábala na dveře. Tak jsme se dozvěděly, že je na mamku upnutá a že toto je pes, který prostě patří jen jednomu člověku,a že se musíme rozhodnout, čí bude, tak uvidíme, ale tak i tak bude Sárinka pořád pejsek nás všech. Co hlavního jsme se dozvěděly, že pro Sáru je stresové, když přesně neví, co má dělat a nerozumí cviku. Proto si musíme cviky rozdělovat na hodně moc malých krůčků, a pak to prý půjde líp. Tak si myslím, že jsme si opravdu dobře zacvičily, snad to takhle zvládneme i doma.              

                                                                                                                                                                                                             Katka@Sárča